
V roce 1963 byl proveden Milgramův experiment, jenž přinesl překvapivé výsledky. Víte, o co se jedná a s jakými událostmi je srovnáván?
Americký psycholog, který svými pokusy šokoval celý svět
Stanley Milgram, americký sociální a experimentální psycholog, provedl dva významné experimenty. Milgramův experiment a experiment Šest stupňů odloučení, někdy též nazývaný Fenomén malého světa, přičemž právě Milgramův experiment byl velice šokující a vyvolal vlnu kritiky. V čem spočíval jeho nejkontroverznější experiment, jenž byl po něm pojmenován a k čemu měla veřejnost a někteří vědci výhrady?
Co bylo cílem Milgramova experimentu
Milgramův experiment vznikl díky zvědavosti samotného Stanleyho Milgrama, kterého zajímalo, do jaké míry jsou lidé ochotni poslouchat autoritu. Zejména v případě, kdy to obnáší ubližování dalším lidem.
Průběh experimentu
Experimentu, jenž se uskutečnil na Yaleově univerzitě, se zúčastnili náhodně vybraní lidé, kteří byli v roli učitelů. Stanley Milgram si podal v místních novinách inzerát a účastníkům pokusu byla nabídnuta odměna ve výši 4,5 amerických dolarů. Účastníci mysleli, že jsou součástí experimentu, jenž se nějakým způsobem týká učení. Všichni účastníci byli rozřazeni do dvojic učitel – žák. Žáci byli následně odvedeni do vedlejší místnosti, kde byli přivázáni do křesla a na zápěstí jim byla připevněna elektroda, jež byla napojena na generátor šoků, který ovládal učitel.
Učitel následně pomocí mikrofonu kladl otázky žákovi v sousední místnosti a pokud žák odpověděl špatně, měl učitel za úkol dát mu elektrický šok. Na generátoru se nacházelo 30 přepínačů, které zahrnovaly rozpětí od 15 V do 450 V. První skupina šoků nesla označení „lehký šok”, zatímco ta poslední byla opatřena nápisem „Nebezpečí: těžký šok”.
Učitelé měli za úkol dávat žákům elektrické šoky po každé špatné odpovědi, přičemž každá další špatná odpověď v řadě znamenala zvýšení intenzity šoku o 15 V. Experimentátor jim rovněž sdělil, že elektrické šoky mohou být velmi bolestivé, ale nezanechají trvalé následky.
Ve chvíli, kdy učitel nechtěl v trestání pokračovat, experimentátor ho povzbuzoval následujícími frázemi:
- „Prosím, pokračujte.”
- „Experiment vyžaduje, abyste pokračoval.”
- „Nemáte jinou možnost, musíte pokračovat.”
Výsledky experimentu
Než se pustíme do hrůzného shrnutí experimentu, musíme uvést na pravou míru jednu věc: během pokusů nebyl žádný žák zraněn, protože se jednalo o herce, kteří hráli svou roli a do těla jim žádné elektrické šoky vysílány nebyly. Nicméně učitelé si mysleli, že žáci jsou stejně jako oni obyčejní účastníci, kteří do těla dostávají elektrické šoky. O to horší je, že všichni učitelé dosáhli při trestání hranice 300 V a 65 % z nich dokonce zašlo až na hranici 450 V, přičemž při dosažení hranice 300 V žák zakopal do zdi a nereagoval. Když ale experimentátor učiteli sdělil, že mlčení se považuje za špatnou odpověď, učitel v trestání pokračoval.
Co z Milgramova experimentu vyplývá?
Pokus se žáky a učiteli ukázal, že lidé mají silnou tendenci poslouchat autority. A to i v případě, že to jde proti jejich přesvědčení. Stanley Milgram tak dokázal odpovědět a otázku, která vlastně k celému experimentu vedla: Jak mohli obyčejní lidé provádět během druhé světové války tak kruté věci? Inspirací pro experiment totiž bylo osvětlit příčiny holocaustu.
Válečné zločiny
Jedním z důvodů, proč se Stanley Milgram do experimentu pustil, byl proces s Adolfem Eichmannem. Jeho obhajoba před soudem spočívala v tom, že pouze plnil rozkazy. Ačkoliv byl Milgramův experiment několikrát kritizován, přinesl odpověď na to, kam až jsou lidé po nátlaku ze strany autority schopni zajít.
Centrální bagdádská věznice
Věznice Abú Ghrajb se stala nechvalně proslulou v roce 2004, kdy vyšlo na povrch, že v ní docházelo k týrání vězňů. Z psychologického hlediska se jednalo o další potvrzení Milgramova experimentu, neboť američtí vojáci, kteří byli z týrání vězňů obviněni, a dokonce postaveni před vojenský soud, tvrdili, že pouze poslouchali rozkazy.
Náboženské skupiny
Fakt, že lidé se pod nátlakem autorit chovají způsobem, jakým by se normálně nikdy nechovali, potvrzují také radikální náboženské skupiny vedené jedním člověkem.
Další pokusy, které potvrdily platnost závěru Milgramova experimentu
Protože někteří kritici Milgramova experimentu nepovažovali jeho výsledky za použitelné, bylo během let provedeno mnoho podobných pokusů napříč celým světem. A vždy se dospělo k podobným výsledkům: nadpoloviční většina účastníků byla ochotná experiment dokončit. Překvapivé také je, že procento žen, jež byly ochotné zajít v experimentu dál, je o něco vyšší než procento mužů. V posledních letech ale provádění podobných pokusů již není na mnoha místech možné, neboť došlo k zpřísnění etických zásad ve spoustě zemí a také na univerzitách.
Stanley Milgram, ačkoliv byl za svůj experiment kritizován, byl prvním člověkem, který dokázal zodpovědět otázku, jak je možné, že tolik lidí se během druhé světové války přímo podílelo nebo bylo svědky nelidského zacházení s nevinnými lidmi. Lidská touha vyjít vstříc autoritám a poslouchat pokyny jde mnohdy až za hranu našeho vlastního přesvědčení. Lidé jsou schopni pod nátlakem ublížit dalším lidským bytostem, ačkoliv sami by toho nebyli schopni.
Zdroj textu: www.wikipedia.org, www.verywellmind.com
Zdroj foto: www.freepik.com
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.