Některé z nejběžnějších potřeb ve vaší domácnosti nemusí být tak bezpečné, jak se může na první pohled zdát. Jeden příklad? Mnohá nebezpečí bělidla, jednoho z nejvíce užívaného dezinfekčního prostředku na světě.
Přestože se tvrdí, že je extrémně bezpečné při správném použití, bělidlo stále je subjekt výzkumů pro své potencionální vlivy na respirační zdraví, zejména u dětí. Aby toho nebylo málo, největší nebezpečí působí bělidlo, když se smíchá (naschvál nebo nevědomky) s jinými chemikáliemi u vás doma. Mezi tři takové nejnebezpečnější kombinace patří smíchání bělidla s octem, čpavkem, nebo alpou.
Čas od času se vždy objeví nějaký příběh člověka, co zahynul na následky inhalace výparů z bělidla. Přesto je však mnoho nebezpečí bělidla stále neznámých, a lidé stále míchají produkty a vystavují sami sebe a své rodiny nebezpečným chemikáliím, vše ve jménu absolutní čistoty.
Historie bělidla
Skrze historii byl proces bělení dosažen množstvím metod. Nejstarší takovou metodou bylo rozprostření látky na otevřené prostranství, aby byla vybělena vodou a sluncem. Když se vezme v potaz, kolik nebezpečí tvoří bělidlo v dnešní době, možná jsme se této staré metody měli držet.
V 18. století čtyři vědci učinily objevy spjaté s chlórem, které započaly výrobu chlórového bělidla, jak ho známe dnes.
Carl Wilhelm Scheele ze Švédska objevil chlór roku 1774 (slovo chlór se však začalo používat až kolem roku 1810). Francouzský vědec Claude Berthollet byl první, kdo vyrobil chlornan sodný a rozpoznal bělící účinky chlóru. Jiný Francouz, Antoine Germain Labarraque, zjistil, že chlornan funguje jako dezinfekční činidlo.
Konečně, Charles Tennant, rozhodl, že kombinace chlóru a vápna vytvoří nejlepší bělící účinky známé tehdejší společnosti. V roce 1798 dokonce obdržel patent na svou nově objevenou směs.
Hlavní užití bělidla
Pro příznivce bělidla, neexistuje nic, čemu by bělidlo nepomohlo. Jako dezinfekční prostředek, domácí bělidlo je doporučované pro:
- Dezinfekci toaletních mís
- Dezinfekci podlah
- Odstraňování skvrn z hrnků a jiných nádob na pití
- Dodávání jasu skleněným výrobkům
- Bělení oblečení a odstraňování skvrn
- Čištění venkovního nábytku na opravu poškození plísní
- Odstranění plísně
- Prostředek na mytí oken
Toto jsou jen některé z běžně doporučovaných užití pro bělidlo. Pokud by bělidlo bylo vaší jedinou možností, jistě by stálo za to, použít ho na dezinfekci vašeho domova a odstranění plísně. Nicméně bělidlo není vaše jediná možnost a internet je plný návodů na přírodní čistící a dezinfekční přípravky, které vás nevystaví velké škále škodlivých chemikálií a rozhodně stojí za to vyzkoušet.
Nebezpečí bělidla
Bělidlo není vhodné míchat s jinými přípravky
Jedno z největších nebezpečí bělidla je, že je velice nebezpečné, když se smíchá z mnoha jinými prostředky. Na všech bělidlech jsou na zadní straně varovné značky upozorňující nás, že nikdy nesmíme smíchat bělidlo s jinými prostředky obsahující amoniak, nebo jiné chemikálie a domácnosti.
Mnoho lidí se například neobtěžuje číst si etikety na zadních stranách produktů. Zadruhé také vzniká obtíž, protože na etiketách nejsou specifikované následky, které nastanou smícháním bělidla s jinými prostředky, takže si lidé nejsou plně vědomí, jak moc nebezpečné to vlastně může být.
Co se tedy stane, když se bělidlo smíchá s různými substancemi?
-
Bělidlo a čpavek
Smícháním těchto svou ingrediencí může potencionálně vzniknout smrtelná kombinace. Když se smíchá amoniak a belidlo, chlór v bělidle se přemění na chloraminový plyn. Vystavení tomuto plynu může způsobit: kašel, nevolnost, dušnost, slzející oči, bolesti na hrudi, podráždění hrdla, nosu a očí, sípání, nebo hromadění tekutin v plicích.
Čpavek se nachází v mnohých prostředcích na čištění skla. Ještě děsivější je, že čpavek je součástí moči – měli byste tedy být extra opatrní, když čistíte nějaké prostory pokryté močí.
-
Bělidlo a kyselinové produkty
Další typ běžných čistících produktů, jsou prostředky obsahující kyselinu. To zahrnuje ocet, některé čistící produkty na sklo, prostředky do myšky, čističe toaletních mís, prostředky na čistění odtoků, a odstraňovače rzi.
Stejně jako u čpavku, tato kombinace uvolňuje nebezpečný plyn. Tentokrát je to však plynný chlór. Dokonce i při krátkodobém vsytavení plynnému chlóru se mohou vyskytnout reakce zahrnující: podráždění uší, nosu a hrdla, kašel a dýchací obtíže, pálení a slzení očí.
Po dlouhodobějším vystavení se může projevit: zvracení, bolesti na hrudi, vážné dýchací obtíže, tekutina v plicích a dokonce smrt.
Aby toho nebylo málo, plynný chlór může být vstřebán přes kůži, což může způsobit bolesti, zanícení, puchýřky, a otok. Kyselina může popálit kůži, oči, uši, nos, hrdlo a žaludek.
-
Bělidlo a alkohol
Mnoho lidí vnímá čistící alkohol a aceton jako vlídné čistící přípravky. Nicméně když se tyto substance smíchají s bělidlem, vytvoří se chloroform… Však víte, tu tekutinu, kterou vždycky používají ve filmech, aby uspali nevinné oběti.
Chloroform je navíc považován za pravděpodobně karcinogenní, což je důvod, proč byl zakázán pro běžné účely v roce 1976.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
