Každý z nás někdy zažil stres. Jeho nadměrné množství je pro naše zdaví škodlivé.
Co je vlastně stres?
Jedná se o emocionální a fyzickou reakci na výzvu nebo požadavek. Během stresu jsou do těla vylučovány hormony, mezi které patří kortizol a andrenalin. Ty zvyšují ostražitost, krevní tlak, krevní cukr, dech, tepovou frekvenci, svalové napětí nebo pocení.
Krátkodobý či akutní stres rychle odezní.
Chronický stres a naše tělo
Chronický stres trvá delší dobu a způsobuje celou řadu zdravotních obtíží.
Gastrointestinální potíže
Pokud jsme ve stresu, uvolněné hormony interferují s trávením a způsobují celou řadu gastrointestinálních potíží – zácpa nebo naopak průjem, špatné trávení, ztráta chuti k jídlu, nevolnost nebo křeče v žaludku. Stres může být také příčinou syndromu dráždivého tračníku.
Ztráta vlasů
Objeví-li se v našem životě stresující období, může být příčinou vypadávání vlasů. Po uplynutí stresu mohou vlasy zase narůst.
Srdeční obtíže
Počáteční kardiovaskulární reakcí našeho těla na stres je zvýšení srdeční frekvence. Pokračující stres zvyšuje krevní tlak tím, že zvyšuje zúžení krevních cév. Tím se zvyšuje riziko kardiovaskulárních problémů, jako je hypertenze, vysoký cholesterol nebo infarkt. Mnoho lidí zažívá stres v práci. Lidé s vysoce stresovým zaměstnáním mají vyšší riziko mrtvice než ti, kteří mají zaměstnání s nízkým stresem.
Bolesti hlavy
Stres může být příčinou bolestí hlavy nebo migrény. Nejčastějším typem jsou tenzní bolesti hlavy. Bolest hlavy zhorší i tím, že napíná svaly.
Vyšší hladina cukru v krvi
Stres zvyšuje hladinu cukru v krvi. Stres může mít za následek zvýšené hladiny kortizolu a glukózy, stejně jako zvýšenou inzulínovou rezistenci.
Vyšší chuť k jídlu
Při dlouhodobém stresu produkuje tělo kortizol, hormon, který zvyšuje chuť k jídlu. Také podporuje konzumaci potravin s vysokým obsahem cukru a tuku. Tento fakt způsobuje nárůst hmotnosti.
Nespavost
Jedná se o poruchu spánku, při níž máme potíže s usínáním a udržením spánku. Velké stresové události způsobují nepsavost, která časem odezní. Chronický stres narušuje spánek z dlouhodobého hlediska.
Problémy s učením a pamětí
Souvislost mezi pamětí a stresem stále není zcela jasná, ale vědci se domnívají, že stres ovlivňuje učení a paměť.
Jak zvládat stres?
Pravidelné cvičení – týdně bychom měli věnovat 150 minut fyzické aktivitě.
Relaxační techniky – meditace, jóga nebo cvičení vhodné pro uvolnění svalů.
Dostatek spánku – alespoň 7 hodin denně
Eliminace nápojů a potravin s obsahem kofeinu.
Pomoc rodiny a přátel.
Zdroj náhledových obrázků: Pixabay
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
