Viděli jste film „Lepší už to nebude?“ Jack Nicholson tam skvěle ztvárnil podivínského spisovatele, jehož jeho rituály několikanásobného mytí rukou, opakovaného kontrolování zamykání dveří, chůze po určitých dlaždicích na chodníku a přehnané obavy o čistotu příboru v restauraci omezovaly v sociálních i milostných vztazích? Tato postava poukazovala na nově se vzmáhající onemocnění této doby – psychickou poruchu spojenou s úzkostí – obsedantně kompulzivní poruchu – OCD.

Kdy je to porucha a kdy jsme jen pečliví?

Mnoho z nás se teď možná trochu poleká – já to asi mám! Já se musím sprchovat minimálně dvakrát denně, hned když si s někým podám ruku, se musím pořádně umýt, také se třikrát vrátím  kontroluji, jestli jsem zamkl dveře, nebo zhasnul světlo, či vypnul plyn. I když tohle provozujete, neznamená to, že byste měli běžet k psychiatrovi. Jak říká lékař – můžete být pořádkumilovní, čistotní a pečliví, dokud to neomezuje vaše společenské a partnerské vztahy a pokud těmito činnostmi nestrávíte více jak hodinu denně.

Vznik a projevy OCD

Odborníci tvrdí, že za touto poruchou stojí většinou genetika. Není to však jediná příčina. Velký podíl má prostředí, výchova. Hodně pacientů pochází z rodin, kde vládla přísná pedantská výchova, nebo naprostý chaos. Děti, které jsou drilovány od dětství, aby si např. rovnaly oblečení podle barev, tuto informaci do sebe samozřejmě „uloží“. Naopak děti, vyrůstající v domácnosti bez jakéhokoliv řádu, měly potřebu alespoň něco mít pod kontrolou a stanovit hranice – rovnali si např. autíčka podle velikosti.  U dospělých obvykle spustí genetickou informaci silný stres- nemoc, rozvod, úmrtí. Lidé s OCD psychiatři rozdělují do skupiny umývačů –lidí, kteří se „musí“ často mýt, aranžerů – ti „musí“ mít vše vyrovnané, srovnané podle svého daného řádu, a kontrolorů – kontrolují dochvilnost, vypnutí spotřebičů apod.

Kdy jít k lékaři a dá se s takovým člověkem žít?

Jak výše zmíněno, za lékařem bychom měli zajít, pokud naše chování narušuje naše vztahy, nebo dokonce přináší obtíže v zaměstnání. Pokud si v práci drhneme po poradě hodinu ruce, časem si toho jistě šéf všimne a nebude se mu to líbit. Pokud nutíme svého partnera rovnat ručníky podle barev, nebo vidličku v zákrytu s ubrouskem, také to asi dlouho nevydrží.  Pak je na čase navštívit psychiatra. Tato porucha se léčí pomocí psychofarmak, které odstraňují úzkost a terapií, pomocí níž se odbourávají zažité vzorce pacientova chování.

OCD je porucha, která snižuje kvalitu našeho života, tak jako ostatní úzkosti, fóbie. Vědci tvrdí, že budoucnu psychická onemocnění budou narůstat a budou obtížněji léčitelné, možná víc než zhoubná onemocnění, na které už budou existovat léky. Dodnes je ale asi ve většině z nás, že navštívit psychologa,nebo psychiatra zavání stigmatem „blázna“. Měli bychom si uvědomit,  že onemocnění naší „duše“, psychiky je stejné jako nemoc těla. A je zbytečné se trápit, když nám lékaři mohou pomoci.