V posledních letech se stále více střetává západní medicína s východní medicínou, která akceptuje duchovní stránku člověka, propojenost mezi psychickou a tělesnou stránkou člověka. Pro mnoho z nás je ale přijatelná právě ta racionální, výsledky měřitelná a vědecky podložená západní medicína, pro níž je tělo stroj, který se dá, nebo nedá opravit. Nicméně stále přibývá a přibývá těch, kteří se přiklání k medicíně východní.
Holistická medicína
neboli celostní medicína nahlíží na člověka jako na celek. Mysl je spojena s naším tělem a naopak, jedno ovlivňuje druhé. Mnozí odborníci, lékaři, kteří mají diplom z klasické medicíny se celostní medicíně již nebrání. Vždyť zamyslíme-li se, stačí si uvést jednoduchý příklad – pomyslíme-li na někoho, koho milujeme, nebo nenávidíme, vzbudí to v nás emoce – adrenalin nám stoupne, rozbuší se nám srdce, rozklepu ruce. Udělá se vám fyzicky špatně, když uvidíte červíka v jablku? To je zcela jednoduchý a jasný důkaz, jak mysl ovlivňuje naše tělesné pochody.
Lékařské experimenty
Existuje i mnoho vědeckých důkazů, jak mysl ovlivňuje naše tělo. Experimenty s podáváním léků nemocným pacientům a druhé skupině, které bylo podáváno placebo, měly překvapivě dobré výsledky. U pacientů, kteří brali léky se zlepšení čekalo, avšak stav se zlepšil i u pacientů, kteří „se neléčili,“ bylo jim podáváno placebo. To lékařům dokazovalo, jak psychika ovlivňuje tělo. Je pravda, že mnoho lékařů západní medicíny uznává např. dlouhodobý stres jako škodlivý, ale tyto pokusy a další případy hovoří jasně. Případ Američanky, která upadla tak nešťastně, že si poškodila páteř a nemohla se hýbat, měla bolesti. Podstoupila operaci, metodu zvanou vertebroplastika, která jí velmi pomohla- žena se zase mohla normálně hýbat, bolesti ustoupily. Jenže žena netušila, že byla zařazena do skupiny, u které se operace záměrně neprovedla. Zákrok byl jen předstíraný. Přesto se žena cítila lépe. Jak je to možné?
Stres nás ovlivňuje
A to již v prenatálním stadiu. Je dokázáno, že je-li těhotná matka vystavena stresu, zásadně ovlivňuje kvalitu života dítěte – a to opět jeho tělesný i psychický stav. Nikdo z nás se stresu nevyhne. Ale stres, který je pojímán jako výzva není tak škodlivý, tělo a jeho hodnoty se po dosažení výkonu, rychle vracejí do normálu a nejsou pro organismus škodlivé. Tento stres se nazývá „pozitivním“ a prospěšným jako trénink kardiovaskulárního a imunitního systému. Pokud je jedinec ale vystaven dlouhodobému stresu, jsou jeho tělesné funkce negativně ovlivňovány. Obvykle se zvyšuje krevní tlak, srdeční zátěž, což může vést k hypertenzi. Při stresu se také vylučuje hormon kortizol, který při časté opakované produkci může poškozovat imunitní systém.
Co s tím?
Snad tedy není pochyb o tom, že psychika ovlivňuje naše tělo. Jistě jsme mnohokrát slyšeli, jak je důležité zdravě jíst, hodně spát, hýbat se a cvičit. To je jistě pravda a zvlášť tělesná námaha produkuje hormony, které zlepšují naši náladu. Ale přesto všechno nám život přináší situace, které nás stresují, zatěžují. Nemůžeme je hned vyřešit, není to v naší moci.
Potom se se situací zkusme vyrovnat jinak. Je to opět v naší hlavě. Najděme si chvíli klidu, sedněme si, zhluboka dýchejme. Připusťme si, že prožíváme náročné období. Že se bojíme. Nechme své emoce proudit. Pořád zhluboka dýchejme. Po té si řekněte, že vše špatné jednou skončí. Zase bude lépe. Vše se jednou vyřeší. Cokoliv nám pomůže uvolnit se, cítit se lépe. Je to náročné, je to jakási forma meditace. Kdo to nezvládne, není ostuda svěřit se do rukou odborníka.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
