Jak se žije s Alzheimerem. Existuje nějaká prevence?

Alzheimerova choroba patří do skupiny postižení nesoucí název atroficko-degenerativní. Její původ není doposud jasný. Je příčinou metabolických a strukturálních změn nervových buněk. Ty pak vedou ke ztrátám jejich funkcí. Na počátku se poruchy objevují jako ztráta novopaměti. Postupem času však dochází k poruchám všech jednotlivých složek intelektu. Také bývají omezené pohybové schopnosti.

Mezi rizikové faktory vzniku a rozvoje nemoci patří věk a rodinné dispozice. Jedná se o velmi komplikované onemocnění, za nímž stojí různé faktory.

Příznaky

Počáteční příznaky často unikají pozornosti.

• Paměť – ztráta paměti má vliv na schopnosti plnění běžných pracovních úkonů. Občas zapomene každý, vzpomene si později. Osoba s Alzheimerovou chorobou zapomíná daleko častěji a už si nevzpomene.
• Běžné činnosti – lidé vykonávají běžné činnosti, pak ale zapomenou, že je udělali.
• Řeč – nemocní zapomínají jednoduchá slova, nahrazují je nehodícími se výrazy. Jejich věty často nedávají smysl.
• Dezorientace – jedná se o časovou i místní dezorientaci, člověk nepoznává známá místa, neví, kde je, jak se na dané místo dostal a přemýšlí, jak se dostane domů.
• Racionální úsudek – projevuje se třeba nesmyslným oblékáním.
• Hledání věcí – člověk ukládá věci na neobvyklá místa (hodinky nebo žehličku třeba do lednice).
• Změny nálad a chování – často podlehne prudkým změnám nálady, bez zjevného důvodu.
• Změny osobnosti – velmi často bývá zmatený, ustrašený nebo podezíravý.
• Ztráta zájmu o koníčky a jakékoli aktivity
• Zhoršené abstraktní myšlení

Základní prevence

Snížit riziko rozvoje demence může především zdravý životní styl. Jedná se o zdravou a vyváženou stravu a pravidelné fyzické i duševní cvičení.

• Péče o srdce – negativní dopad na cévy a možné riziko infarktu nebo mrtvice představuje kouření, obezita, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo cukrovka. Tyto zdravotní komplikace však zvyšují i riziko vzniku demence.
• Fyzická aktivita – podporuje kontrolu krevního tlaku a váhy. Snižuje riziko vzniku cukrovky i některých forem rakoviny a také riziko rozvoje demence.
• Zdravý jídelníček – jídlo pohání nejen naše tělo, ale i náš mozek. Riziko demence pomáhá snižovat strava, která je bohatá na zeleninu, luštěniny, obiloviny, ovoce a ryby. Negativní vliv má naopak strava tučná a konzervovaná, která obsahuje větší množství nasycených tuků, cukrů a soli.
• Duševní aktivita – novými duševními aktivitami podpoříme tvorbu nových mozkových buněk a posílíme nervová spojení.
• Společenské aktivity – stimulují mozkové rezervy.

Dá se usnadnit život lidem s Alzheimerem?

Život s touto chorobou není obtížný pouze pro pacienta, ale i pro jeho rodinu a celé okolí. V domácností, v níž žije osoba s touto chorobou, je potřeba připravit především pravidelný a neměnný režim. Pro tuto osobu je nutné minimalizovat úkoly, které jsou náročné na paměť.

Některé tipy na usnadnění chodu domácnosti:

• Předměty každodenní potřeby – (brýle, klíče, mobilní telefon, peněženka) je potřeba je ukládat vždy na stejné místo.
• Léky ukládejte na bezpečné místo, připravte si jejich rozpis, případně dávkovač.
• Finance – stálé platby je ideální nastavit jako trvalé příkazy.
• Mobilní telefon – ideální je do něj nainstalovat aplikaci pomáhající s lokalizací pro případ, že by nemocný odešel bez vašeho vědomí z domova.
• Tvorba denního rozvrhu obdobně jako pro děti školou povinné.
• Madla v domácnosti – nainstalovat je je vhodné do koupelny, na toaletu, případně i na schodiště, pokud se nachází v bytě nebo rodinném domě.
• Vhodná domácí obuv – měla by být pohodlná, s protiskluzovou podrážkou.
• Identifikace – pomocí náramku nebo kartičky třeba na klíčích s kontaktem na osobu blízkou.
• Fotografie v domácnosti – rozmístěte je na viditelná místa. Měly by zobrazovat rodinné příslušníky nebo blízké přátele.
• Označení skříněk a zásuvek – pokud to lze, obrázky s obsahem nebo zjednodušenými nápisy.

Zdroj náhledových obrázků: Pixabay