Jak léčit spalničky?

Spalničky se řadí k infekčním onemocněním a bohužel jsou vysoce nakažlivé. Jak je poznat a léčit?

Jak poznat spalničky?

Než se na kůži vytvoří malé skvrny, které jsou typickým projevem spalniček, předchází jim první fáze nemoci. Ta se projevuje horečkou, bolestí v krku, kaslem, rýmou, malými fleky v ústech bílé nebo šedé barvy. Tem se říká Koplikovy skvrny, zarudlýma očima a světloplachostí. K méně častým symptomům první fáze patří nechutenství, celková slabost doprovázená bolestí svalů a kloubů a také nateklé uzliny.

Jakmile postoupí nemoc do druhé fáze, přidají se také červené skvrny, jež se zpočátku objeví na obličeji, a poté se rozšíří po celém těle. Inkubační doba nemoci se pohybuje mezi 10 až 14 dny. Pacient je infekční ještě před tím, než se u něj objeví vyrážka. Většina pacientů se vyléčí během deseti až čtrnácti dní.

Proč vznikají spalničky

Důvodem, proč se spalničky objevují, je Morbilivirus. Jedná se o virové onemocnění s extrémní nakažlivostí. Spalničky se přenášejí kapénkami a do těla se tak virus může dostat dýchacími cestami nebo oční sliznicí.

Jak se před spalničkami ochránit

Od roku 1969 se v Česku proti spalničkám očkuje a toto očkování, podobně jako vakcína proti tetanu, záškrtu a tuberkulóze, je povinné. Protože virus, který může za vznik spalniček, spadá do skupiny paramyxovirů, očkuje se proti spalničkám kombinovanou vakcínou, která jedince chrání také proti zarděnkám a příušnicím. Protože je toto očkování povinné, hradí ho pojišťovna, a to tehdy, pokud je dítěti podána první dávka vakcíny do 18. měsíce.

Reakce na vakcínu nejsou nijak závažné a objevit se může zarudnutí v místě vpichu, horečka a také vyrážka, které ale samovolně zmizí po pár dnech.

Aby se zabránilo nekontrolovatelnému a masivnímu šíření spalniček, je nutné, aby byla v zemi proočkovanost alespoň 95 %. Toto číslo ale v Česku klesá, a proto u nás v letech 2014, 2017, 2018 a 2019 vypukla epidemie spalniček. Zatímco počet nemocných se během první epidemie v roce 2014 vyšplhal na 221, o pět let později bylo toto číslo víc jak dvojnásobné a bylo zaznamenáno celkem 590 nakažených.

Česká republika byla proto v roce 2019, po této epidemii, vyřazena Světovou zdravotnickou organizací ze seznamu zemí, ve kterých byla nemoc vymýcena.

Ohrožená skupina

Nejohroženější skupinou jsou děti, které ještě nebyly proti spalničkám očkované. Děti je možná podrobit vakcinaci proti spalničkám až od 10. měsíce, přičemž po narození až do 6. měsíce jsou proti spalničkám imunní díky matce, která jim během těhotenství předala protilátky. Od sedmého do desátého měsíce, před tím, než je dítě očkováno, je tudíž nejrizikovější období. Není proto divu, že spalničky patří společně s dalšími nemocemi, proti kterým se očkuje, k nejčastějším příčinám úmrtí dětí. Nejvyšší je úmrtnost u děti, které nedosáhly věku pěti let, a to zejména v rozvojových zemích, kde není dostatečná proočkovanost.

Léčba spalniček

Protože spalničky jsou virové onemocnění, proti kterému se lze očkovat, neexistuje na ně vlastně jiná léčba, neboť antibiotika proti nim nijak nepůsobí, jedinou možností je tak léčba podpůrná. Pokud se spalničky objeví, je nutné dodržovat podobná opatření, jako při výskytu chřipky. Důležitý je dostatečný pitný režim a samozřejmě karanténa, aby nedocházelo k dalšímu šíření nemoci. Samozřejmě by měl být kladen důraz také na posílení imunity. Jakmile spalničky jednou proděláte, vaše tělo si vytvoří imunitu a již je znovu nechytíte.

Komplikace spojené se spalničkami

Nebezpečí nastává ve chvíli, kdy se k nemoci přidají komplikace. Mezi ty patří:

• infekce ucha
• průjem
• bronchitida
• zápal plic
• encefalitida
• subakutní sklerotizující panencefalitida (toto onemocnění poškozuje mozek a je smrtelné, neboť nelze léčit)

U dospělých jedinců, kteří onemocní spalničkami, je největším rizikem to, že nemoc nemusí být včas odhalena, protože má podobně symptomy jako chřipka. Pokud se k ní přidá například zápal plic, může dojít k úmrtí. Dalším nebezpečím je pomalá virová choroba, což je nemoc, která vzniká spalničkovým virem, ale napadá centrální nervový systém, přičemž v konečném stádiu způsobuje smrt.

Karanténa

Přítomnost spalniček se dá určit z krve, protože vyrážka se objeví až tehdy, kdy je virus v těle již nějakou dobu přítomen. Jakmile se onemocnění spalničkami potvrdí, je pacientovi nařízena karanténa. Mezi neočkovanými totiž může docházet skutečně k extrémnímu přenosu a odhaduje se, že nemocný jedinec může nakazit až 18 dalších lidí. Protože kapénky dokážou na povrchu zůstat i několik hodin, je možné se nakazit nemocí i poté, co se jedinec dotkne povrchu, na kterém se kapénky usídlili. Dodržování přísné karantény je tak skutečně důležité a nemělo by být bráno na lehkou váhu.

Přeočkování proti spalničkám u dospělých

Ve většině případů není nutné v dospělosti absolvovat přeočkování proti spalničkám. To se týká pouze lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, zejména na infekčních odděleních, kde přicházejí do kontaktu s celou řadou infekčních onemocnění každý den. Přeočkování není naopak vhodné u těhotných a žen. které otěhotnění v brzké době plánují. Existuje totiž riziko toho, že by vakcinační virus mohl mít negativní vliv na vývoj plodu.

Spalničky jsou víceméně považovány za dětskou nemoc a v některých rozvojových zemích jsou i v současné době jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí. Protože se jedná o virové onemocnění, které je extrémně nakažlivé, mělo by být očkování dítěte automatické. V Česku je navíc povinné.

Zdroj textu: www.vakciny.net, www.lekarna.cz, www.euc.cz

Zdroj foto: www.freepik.com