Rentgenové vyšetření někdy podstoupil již každý z nás. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jak byly rentgenové paprsky objeveny a kdy spatřil světlo světě první rentgen?
Wilhelm Conrad Röntgen
Rentgenové paprsky objevil německý vědec Wilhelm Conrad Röntgen v roce 1985. Toto elektromagnetické záření z krátkou vlnovou délkou označil jako paprsky X (v angličtině se jim říká X-rays) a v roce 1901 se stal prvním člověkem, který získal Nobelovu cenu za fyziku. Objev rentgenových paprsků byl náhodný a došlo k němu během pokusů s katodovými paprsky ve výbojové trubici. Wilhelm Conrad Röntgen si všiml, že záření proniká různými typy materiálů a na fluorescenčním plátně vytváří stíny.
První rentgenový snímek
Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, co bylo zachyceno na prvním rentgenovém snímku, byla to ruka manželky pana Röntgena. Na snímku ruky Berty Röntgenové byl zřetelně vidět její snubní prsten a také jednotlivé kosti. Snímek byl pořízen 22. prosince 1895 a Röntgen jej o pár dní později ukázal profesoru Ludwigu Zehnderovi z Institutu Fyziky na Freiburské univerzitě.
Jak rentgenové záření získalo svůj název
Protože vynálezcem rentgenového záření se stal Wilhelm C. Röntgen, jenž za jeho objev obdržel Nobelovu cenu, mnoho jeho kolegů se domnívalo, že by mělo být pojmenováno po něm. Proto se v mnoha světových jazycích skutečně jmenuje rentgenové záření. Kromě češtiny se jméno vynálezce objevuje v názvu záření také v němčině či dánštině. V angličtině se mu i nadále říká paprsky X. Zajímavostí je, že Wilhelm Röntgen si nechtěl nechat objev rentgenového záření patentovat, protože se domníval, že tento vynález by měl být dostupný úplně každému.
První rentgen
O tom, že objev rentgenu měl revoluční dopad nejen na vědu, ale také na medicínu, se není nutné zmiňovat. Kdo ale stál za sestrojením prvního rentgenu a jak dlouhá k němu vedla cesta? První komerční rentgen byl sestrojen společností Siemens & Halske již v roce 1896 a v témže roce byly rentgenové paprsky poprvé využity v medicíně.
První oběti rentgenového záření
Do vylepšování rentgenových přístrojů se pustil například Thomas Edison či William Coolidge. Edison vynalezl fluoroskop poté, co zkoumal schopnost materiálů fluoreskovat poté, co jsou vystavěny rentgenovému záření. S dalším výzkumem ale přestal po smrti svého asistenta Clarence Madisona Dallyho. Ten totiž zemřel na následky ozáření – přivodil si rakovinu obou rukou. Ty mu byly následně amputovány, ale bohužel stejně zemřel.
Nebezpečí rentgenového záření
Právě smrti Clarence Madisona Dallyho je prvním zdokumentovaným případem úmrtí na následky nadměrného vystavení rentgenovému záření. Výskyt rakoviny u pacientů začal v první polovině 20. století narůstat, a to zejména u lidí, kteří s rentgenovým zářením pracovali. Nejčastěji se jednalo o rakovinu rukou, neboť nikdo netušil, že rentgenové záření je nebezpečné a je nutné nosit ochranné pomůcky. Brzy se tedy začalo zkoumat, jaké jsou následky vystavení se rentgenovému záření na lidské tělo. Z výzkumů jednoznačně vyšlo najevo, že rentgenové záření zvyšuje riziko výskytu rakoviny a genetických mutací.
Rizika rentgenového záření
Dlouhodobá expozice rentgenovému záření zvyšuje nejen riziko vzniku rakoviny (zejména leukémie, rakoviny štítné žlázy, plic a kůže), ale také může poškodit DNA a vést k nejrůznějším mutacím a vzniku nádorů. Rentgenovému záření by se měly vyhýbat zejména těhotné ženy, neboť u nich může dojít k poškození plodu a být negativně ovlivněn jeho následný vývoj. V případě, že dojde k extrémně vysoké dávce rentgenové záření, například při jaderném výbuchu, může u člověka dojít k akutní radiační nemoci. Ta způsobuje nevolnost, popáleniny, poškození vnitřních orgánů a v nejhorším případě také smrt.
Akutní radiační nemoc
Výzkum akutní radiační nemoci začal nedlouho po objevu rentgenového záření. Chemik Giesel nosil dvě hodiny na ruce připevněnou špetku radnaté soli a nedlouho poté u něj došlo k zánětu a sloupnutí kůže v daném místě. Tento pokud zopakovala Marie Curie, ovšem s tím rozdílem, že sůl radia nosila na ruce po dobu celých 10 hodin. Během měsíce se jí v daném místě vytvořila hluboká hnisavá rána, jež se hojila dva měsíce. Vystavení se záření se tedy ukázalo jako život ohrožující.
Povinné nošení ochranných pomůcek a přísná bezpečnostní opatření
Po druhé světové válce se stalo povinné nošení ochranných pomůcek z olova a byly zpřísněné normy pro práci s rentgenem. V současné době jsou v lékařských zařízeních využívány přístroje s nízkou dávkou rentgenového záření. Rentgen je totiž i v moderní době nenahraditelný, protože jako jediný dokáže pomoci při diagnostice zlomenin a nádorů.
Rentgenový mikroskop a CT
První rentgenový mikroskop byl sestrojen v padesátých letech 20. století a pokusy o první sestrojení CT (výpočetní tomografie) začaly v šedesátých letech. Za sestavení CT nakonec získali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství Allan M. Cormack a Godfrey N. Hounsfield. Tento přístroj pomohl vylepšit nedostatky rentgenu, který nedokázal provést skutečný anatomický řez těla. CT přístroj se nyní nachází téměř v každé nemocnici a je nedílnou součástí moderního lékařství.
Pokud vás čeká rentgenové vyšetření, rozhodně nemusíte mít obavy. U zubaře dostanete vestu s olovem a dávka rentgenového záření, které budete během vyšetření vystaveni, je malá a zcela bezpečná.
Zdroj textu: www.wikipedia.org, www.wikiskripta.eu
Zdroj foto: www.pexels.com
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
