Ležíte večer v posteli, kolem je ticho a najednou to uslyšíte, a hlavně ucítíte. Bum, bum, bum. Srdce bije mnohem silněji, než jste zvyklí a občas máte i pocit, že vynechává údery, jindy zase běží jako o závod. Vyděsíte se, objednáte se k lékaři, absolvujete vyšetření a výsledek? Všechno v normě. Právě to bývá pro mnoho lidí paradoxně ještě frustrující. Potíže jsou skutečné, nepříjemné a často se opakují. Přesto lékaři nenajdou žádný problém se srdcem.
Jak je to možné?
Bušení srdce, odborně označované jako palpitace, patří mezi poměrně časté důvody návštěvy ordinace. Ve velké části případů ale nejde o srdeční onemocnění, nýbrž o reakci organismu na něco úplně jiného. Rytmus srdce se neustále mění podle toho, co právě děláte. Jinak bije při chůzi do schodů, jinak při stresu a jinak večer v posteli. Jenže právě v klidu si začínáme svého těla mnohem více všímat.
Viníkem bývá často stres
Zajímavé je, že srdce často reaguje na stres ještě dříve, než si ho sami uvědomíte. Stačí náročné období v práci, dlouhodobé napětí nebo několik nocí špatného spánku a tělo začne produkovat více stresových hormonů a srdce na ně reaguje zrychlením nebo silnějšími stahy. Mnoho lidí přitom tvrdí, že ve stresu vůbec nejsou, jenže lidský organismus se neptá, jak situaci hodnotíte vy. Reaguje podle toho, jak ji vyhodnotí on.
Káva a nedostatek tekutin
Někomu neudělá problém pět šálků denně, někomu rozbuší srdce už druhé espresso. Kofein totiž patří mezi látky, které mohou citlivější jedince ovlivnit výrazněji. Podobně působí některé energetické nápoje, nikotin nebo přípravky obsahující stimulanty. Zajímavé je, že reakce se může objevit i po letech bez problémů. To, co vám ve třiceti nevadilo, může být v padesáti úplně jiný příběh.
Tohle bývá překvapivě častá příčina. Když totiž tělo nemá dostatek tekutin, musí srdce pracovat o něco intenzivněji a následkem mohou být závratě, únava nebo právě pocit bušení srdce. Obzvlášť v létě mnoho lidí podceňuje, kolik tekutin skutečně potřebují.
Hormony
Některé ženy si začnou bušení srdce všímat během menopauzy. Hormony totiž neovlivňují pouze náladu nebo kvalitu spánku, ale také činnost kardiovaskulárního systému. Podobné obtíže se mohou objevit také při onemocnění štítné žlázy nebo v obdobích výraznějších hormonálních výkyvů, a proto bývá někdy potřeba hledat příčinu mimo samotné srdce.
Proč vyšetření nic neukáže?
To je otázka, která trápí mnoho pacientů, protože palpitace bývají často krátkodobé. Když dorazíte na EKG, srdce zrovna pracuje normálně a lékař tak zachytí pouze běžný rytmus a výsledek vyjde v pořádku. Je to podobné, jako kdybyste chtěli vyfotit blesk, ale zmáčkli spoušť o minutu později. Proto lékaři někdy doporučují dlouhodobější monitorování pomocí Holterova přístroje, který sleduje srdeční rytmus během běžného dne.
Co už je problém?
Ve většině případů nejsou občasné palpitace známkou vážného problému, existují ale situace, kdy byste je neměli ignorovat. Pozornost si zaslouží zejména bušení srdce doprovázené bolestí na hrudi, dušností, mdlobou nebo výraznými závratěmi. V takových případech je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.
Když srdce buší a vyšetření nic neodhalí, neznamená to automaticky, že si obtíže namlouváte, znamená to pouze, že příčina může ležet jinde, než jste čekali. Někdy za ní stojí stres, jindy kofein, nedostatek spánku, hormonální změny nebo obyčejná dehydratace. Právě proto je potřeba všímat si souvislostí, a hlavně toho, kdy se potíže objevují, jak dlouho trvají a co jim předchází.
Často totiž nejde o nemocné srdce. Jen o tělo, které se snaží upozornit, že něco není úplně v rovnováze.
Zdroj foto: freepik.com
Zdroje textu: heart.org, mayoclinic.org, nhs.uk, clevelandclinic.org, health.harvard.edu
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
