Co vše ovlivňuje cenu kávy?

Káva patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě. Věděli jste ale, že její cena je výsledkem složité kombinace několika faktorů? Co vše má na cenu kávy vliv?

Oblíbený ranní rituál i příležitost sejít se s přáteli

Pro spoustu z nás je ranní káva prostě rituál, bez kterého si nedokážeme představit start nového dne. Někdo si ji vychutnává hlavně kvůli chuti. Jiní ji berou jako příjemnou záminku potkat se s přáteli. Většinou ji prostě koupíme v obchodě nebo si ji objednáme v kavárně a dál nad tím nepřemýšlíme. Jenže za její cenou se skrývá víc než jen náklady na pěstování a zpracování. Co všechno tedy výslednou cenu kávy ovlivňuje? Pojďme se na to podívat.

Podnebí a počasí v pěstitelských oblastech

Kávovníky se nejlépe cítí v takzvaném kávovém pásu, tedy v částech Latinské Ameriky, Afriky, Asie nebo Oceánie. Mají rády, když je teplota příjemná, kolem 18–24 °C, a vláhy je akorát – ani moc, ani málo. Často rostou ve vyšších polohách. Právě vyšší nadmořská výška totiž dodává zrnkům výraznější chuť. Jakmile se ale počasí změní, hned se to odrazí na úrodě: sucho zpomalí růst a sníží množství plodů, zatímco příliš deště může způsobit, že část kávových zrn začne hnít.

Nemoci a škůdci

Kávovníky jsou náchylné k celé řadě chorob a napadení škůdci. Mezi nejznámější patří kávová rez. Toto houbové onemocnění způsobuje žloutnutí a opadání listů. Rostlina oslabená touto chorobou plodí méně a často je nutné ji nahradit novým sazením, což znamená několik let bez sklizně. Dalším vážným nepřítelem je kávový borer. Tento malý brouk se zavrtává do zrn a ničí jejich kvalitu. Boj s těmito hrozbami vyžaduje pesticidy, biologické metody ochrany nebo pečlivý management plantáží – to vše zvyšuje náklady na produkci. Pokud se choroby rozšíří na větší území, nabídka kávy klesá a cena roste.

Náklady na pěstování a sklizeň

Cena kávy se netočí jen kolem samotných zrnek – velký vliv mají i náklady na práci, hnojiva, pesticidy, energii a vodu. V mnoha kávových regionech se sklizeň dodnes dělá ručně. Důvod? Kávové třešně nedozrávají všechny najednou, a kdyby se sbíralo strojově, do šálku by se dostalo i dost nezralých plodů, což by pokazilo chuť. Ruční sběr ale znamená spoustu pracovníků, hlavně v době sklizně. Když vláda v pěstitelské zemi zvýší minimální mzdu, nebo stoupne cena pohonných hmot a elektřiny, pěstitelům se zvednou náklady – a ty se dříve či později promítnou i do ceny, kterou zaplatí pražírny, obchodníci a nakonec i my u pokladny.

Globální poptávka a nabídka

Stejně jako u jiných komodit i u kávy platí jednoduché pravidlo nabídky a poptávky. Když lidé chtějí víc kávy – třeba proto, že v Asii otevírá kavárnu za kavárnou, nebo roste zájem o prémiové odrůdy – a sklizeň přitom nestíhá držet krok, ceny rostou. Naopak, když je kávy na trhu nadbytek, ceny padají, i když to bývá jen dočasně. Tento koloběh má často podobný scénář: vysoké ceny motivují farmáře rozšířit plantáže, což po pár letech přinese přebytek, a ten pak srazí cenu dolů.

Kurzové a obchodní faktory

Káva se na světových trzích obchoduje především v amerických dolarech. Pokud měna pěstitelské země vůči dolaru oslabí, exportéři mohou nabízet kávu za nižší cenu v dolarech, aniž by přišli o svůj zisk v domácí měně. To může vést k poklesu světových cen. Naopak posílení domácí měny nebo růst inflace v pěstitelských zemích může cenu zvýšit. K tomu se přidávají cla, obchodní dohody a sankce, které mohou ovlivnit dostupnost kávy na určitých trzích.

Spekulace na komoditních trzích

Káva není jen nápoj, který si ráno naléváme do šálku. Je to také zboží, se kterým se obchoduje po celém světě. Pro nás to znamená, že cena kávy v obchodě se může z ničeho nic změnit. Někdy jde nahoru, jindy dolů. Často dokonce ani nevíme proč. Stačí spekulace na burze a cena kávy může krátkodobě vyskočit, i když se ve skutečnosti nic na její produkci nezměnilo.

Zpracování, doprava a pražení

Po sklizni kávových třešní následuje jejich zpracování – buď suchou, nebo mokrou metodou. Každá z nich vyžaduje určité technologie, pracovní sílu a čas. Po zpracování je nutné kávu usušit, roztřídit a zabalit. Káva se pak přepravuje často na velké vzdálenosti – z Afriky, Latinské Ameriky nebo Asie do pražíren po celém světě. Rostoucí ceny pohonných hmot, nedostatek kontejnerů nebo zpoždění v přístavech se okamžitě promítají do konečných cen. Také pražení, balení a distribuce káv v cílových zemích představují významné náklady, které ovlivňují cenu pro zákazníka.

Marketing, značka a kvalita

Nezanedbatelnou roli hraje i to, jak je káva prezentována. Kávy s označením původu, certifikací bio nebo fair trade mívají vyšší cenu než běžné směsi. Spotřebitelé jsou ochotni připlatit si za transparentní původ, udržitelné pěstování a příběh farmáře. Prémiové značky si dávají záležet nejen na kvalitě samotné kávy, ale i na tom, jak ji prezentují. Investují do nápaditého designu obalů, propracované propagace a také do toho, aby zákazníkům přiblížily chuťové nuance a různé způsoby přípravy. Díky tomu působí káva hodnotněji, a tak si může udržet vyšší cenu, i když náklady na výrobu nejsou o tolik vyšší.

Konečná cena šálku kávy je výsledkem složité skládanky. To, co si nakonec nalijete do hrnku, je ovlivněno celosvětovou sítí událostí a souvislostí, které se mohou změnit klidně z týdne na týden.

Zdroj textu: www.lostaviatorcoffee.com, www.purecoffee.sa

Zdroj foto: www.freepik.com