Dřív jste znali jednoho alergika v rodině, možná dva. Ten jeden na pyl, druhý na kočky, a tím to víceméně končilo. Ale dneska? Stačí se rozhlédnout po kanceláři, třídě nebo rodinné oslavě. Někdo smrká, někdo se dusí po arašídech, další má ekzém a někdo jiný nosí v kapse antihistaminika jako bonbony. A člověka napadne jednoduchá otázka. Co se to vlastně děje?
Proč je tolik alergií?
Odpověď není jednoduchá, protože neexistuje jeden jediný viník, ale je to spíš taková zvláštní skládačka. Trochu prostředí, trochu styl života, něco genetika, něco moderní civilizace. A dohromady z toho vznikne problém, který před sto lety skoro nikdo neřešil.
Žijeme až příliš čistě
V dnešní době narazíte na dezinfekci prakticky na každém rohu. Samozřejmostí jsou také antibakteriální mýdla a sterilní domácnosti. Děti si pomalu nesmí sednout do hlíny, aby náhodou nepřišly do kontaktu s bakteriemi. Jenže právě tyhle bakterie dřív pomáhaly imunitnímu systému učit se, jak svět funguje. Dítě běhalo po dvoře, hrálo si v prachu, lezlo po stromech, sahalo na zvířata, a imunita tak dostávala každodenní trénink.
Ale dneska? Dítě často vyrůstá v prostředí, které připomíná skoro laboratorní podmínky. A když pak imunitní systém nemá na čem „trénovat“, začne někdy reagovat na úplně nevinné věci. Třeba na pyl, prach nebo oříšky. Jinými slovy, obranný systém těla trochu zpanikaří a začne bojovat.
Města, smog a chemie všude kolem
Další kapitola moderního života je prostředí samo o sobě. A zde přichází naprostý protipól předchozí informace. Stačí se projít po velkém městě v dopravní špičce. Výfukové plyny, mikročástice ve vzduchu, prach, chemikálie z průmyslu jsou všude kolem, dostávají do plic a do sliznic každý den. A tady přichází zajímavý detail.
Samotný pyl by často sám o sobě totiž nebyl až tak agresivní, jenže když se na něj „nalepí“ drobné částice znečištění, začne být pro tělo mnohem dráždivější a vznikne tak trochu biologická časovaná bomba. Pyl, který by jinak způsobil jen lehké kýchání, může vyvolat silnou alergickou reakci. Proto velkých městech bývá alergiků víc než na venkově.
Střeva a bakterie
Možná to zní zvláštně, ale velká část imunity sídlí ve střevech. Uvnitř našeho těla žijí biliony bakterií, a mají doslova svůj malý ekosystém, kterému se říká mikrobiom. A ten má na zdraví mnohem větší vliv, než se ještě před pár lety myslelo. Existuje spousta faktorů, které dokážou složení střevních bakterií změnit. Patří mezi ně antibiotika, průmyslově zpracované potraviny, málo vlákniny, hodně cukru. A když se změní mikrobiom, mění se i reakce imunitního systému.
Nedostatek čerstvého vzduchu
Položte si otázku: Kolik času dnes tráví lidé venku? Děti dřív běhaly celé odpoledne venku, po lese, na louce, na hřišti či dvoře. Dneska se velká část života odehrává uvnitř. Jenže právě interiéry mají svá specifická rizika, jakými jsou roztoči, plísně, prach a chemické látky z nábytku nebo čisticích prostředků. A když člověk tráví většinu dne uvnitř, dýchá tyhle alergeny prakticky pořád.
Genetika
Samozřejmě že i genetika hraje roli. Pokud mají alergii oba rodiče, šance, že ji bude mít i dítě, je poměrně vysoká. Genetická výbava totiž ovlivňuje, jak citlivě imunitní systém reaguje. Jenže geny se za posledních padesát let skoro nezměnily, ale alergií je přitom násobně víc než dřív. Takže genetika může připravit půdu, ale prostředí rozhodne, jestli se alergie skutečně rozjede.
Alergie jsou výsledkem kombinace faktorů. A výsledkem je svět, ve kterém alergie už dávno nejsou výjimkou. Spíš novým normálem.
Zdroje textu: who.int, nih.gov, nature.com, ncbi.nlm.nih.gov
Zdroj foto: freepik.com
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
