Ranní káva je takový malý rituál, bez kterého se spousta lidí prostě nerozjede. Někomu stačí jeden šálek, jiný si bez druhého ani neotevře e-mail. A pak jsou tu ti, kteří mají kávu na stole prakticky celý den. Jenže zatímco vy si v klidu usrkáváte cappuccino nebo espresso, uvnitř těla se rozjíždí docela zajímavý proces. Mozek, hormony, srdce i trávení začnou reagovat. A překvapivě rychle.
Kofein začne obcházet únavu
Jakmile kávu vypijete, kofein se vstřebá do krve a zamíří rovnou k mozku, a tam udělá poměrně jednoduchý trik. V mozku totiž existuje látka jménem adenosin, která funguje jako takový biologický ukazatel únavy. Během dne se postupně hromadí, a čím víc ho je, tím víc se člověk cítí unavený. Kofein ale tenhle systém trochu sabotuje.
Obsadí receptory, na které by se normálně adenosin navázal, a mozek tak nedostane jasný signál, že má zpomalit. Výsledkem je pocit bdělosti, kdy najednou máte dojem, že se hlava trochu pročistila a energie se vrátila. Neznamená to ale, že únava zmizela. Jen se na chvíli schovala za kulisy.
Mozek dostane malý energetický impulz
Když kofein začne působit, aktivita v mozku se lehce zvýší a některé nervové přenašeče se uvolňují o něco víc než obvykle. Patří mezi ně třeba dopamin nebo noradrenalin. Právě proto lidé často říkají, že se po kávě lépe soustředí.
Myšlenky běží rychleji, reakce bývají svižnější a někdy se zlepší i nálada. Tenhle efekt ale není stejný u všech, protože záleží na citlivosti na kofein, tělesné hmotnosti, zvyku i genetice. Pro někoho je jeden šálek ideální povzbuzení, jiný po dvou kávách začne být nervózní a roztěkaný.
Srdce se na rozběhne
Káva neprobudí jen hlavu, ale dost často zrychlí i srdce. Kofein totiž působí jako stimul, takže se může na chvíli zvednout tep a někdy i krevní tlak. Většina lidí to ani nezaregistruje, jen tělo si prostě jen trochu přidá tempo a jede dál. U citlivějších lidí se ale může objevit známý pocit, jako je lehké bušení srdce, vnitřní napětí, prostě takové to zvláštní „nakopnutí“, kdy má člověk pocit, že je najednou až moc vzhůru.
Tělo si ale na kofein docela rychle zvyká. Kdo pije kávu každý den, ten tyhle reakce většinou skoro nevnímá. Zato člověk, který si dá kávu jen občas, může po silném espressu cítit, že se jeho organismus rozjel o pár rychlostních stupňů výš.
Káva a trávení
Spousta lidí má kávu spojenou ještě s jednou věcí. Ranním trávením. Stačí pár doušků a břicho se také začne pomalu probouzet. Káva totiž podporuje tvorbu žaludečních kyselin a zároveň rozhýbe střeva. Jenže každé tělo reaguje trochu jinak, takže u citlivějších lidí může káva žaludek naopak podráždit. Objeví se pálení žáhy, tlak v břiše nebo nepříjemný pocit, jako by žaludek protestoval.
Hodně záleží na několika věcech. Jestli kávu pijete nalačno, jak je silná a kolik šálků během dne vlastně zvládnete. U někoho je jeden šálek ideální start dne, u jiného už druhé espresso znamená, že žaludek začne brblat a dá o sobě docela hlasitě vědět.
Chvilková energie
Kofein také podporuje uvolňování adrenalinu, a tělo se tak krátkodobě dostane do lehce aktivnějšího režimu. Zrychlí se metabolismus, tělo začne o něco rychleji spalovat energii, a proto se kofein objevuje i v některých doplňcích pro sportovce nebo ve spalovačích tuků. Tenhle efekt ale není dlouhodobý.
Jakmile hladina kofeinu začne klesat, energie se postupně vrátí do normálu, a někdy přijde i známý „kávový propad“, kdy se člověk po několika hodinách cítí zase unavený.
Každé tělo reaguje trochu jinak
Další zajímavá věc na kávě je, jak rozdílně na ni lidé reagují. Někdo vypije večer espresso a bez problémů usne, jiný si dá kávu ve tři odpoledne, a ještě o půlnoci kouká do stropu. Rozdíl způsobuje genetika, rychlost metabolismu kofeinu i celkové návyky a také tolerance. Lidé, kteří pijí kávu každý den, bývají na kofein méně citliví než ti, kteří si ji dopřejí jen občas.
Na první pohled je káva jen obyčejný nápoj. Ve skutečnosti ale spustí v těle poměrně složitou sérii reakcí. Možná i proto je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě. Nejen kvůli chuti. Ale i kvůli tomu malému pocitu, že se po ní den najednou rozjede o něco svižněji.
Zdroj textu: ncbi.nlm.nih.gov, harvard.edu, mayoclinic.org
Zdroj foto: freepik.com
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
