Spousta lidí bere odběr krve jako obyčejnou rutinu. Jenže právě několik hodin před vyšetřením může výsledky ovlivnit úplně nejvíc. Někdy stačí ranní káva, náročný trénink nebo špatně zvolená večeře a hodnoty pak vypadají úplně jinak, než odpovídá realitě. Právě proto lékaři často dávají před odběrem různá doporučení. Ne proto, aby člověka zbytečně omezovali, ale protože některé chyby dokážou výsledky zkreslit překvapivě výrazně.
Ranní káva
Hodně lidí ráno automaticky sáhne po kávě a teprve potom si vzpomenou na odběr. Jenže kofein může ovlivnit tlak, tep i některé laboratorní hodnoty. Problém bývá hlavně u odběrů nalačno. Do nich se většinou počítá i káva s mlékem, cukrem nebo energetické nápoje. Tělo po nich už nereaguje stejně jako v klidovém stavu bez příjmu energie.
Některé testy mohou ovlivnit i vitaminy nebo doplňky stravy. Typicky biotin, který bývá součástí přípravků na vlasy a nehty, umí zkreslit určité hormonální výsledky. Nejbezpečnější bývá držet se obyčejné vody, ta naopak často pomůže, protože při lehké hydrataci jde odběr většinou snadněji.
Sport
Intenzivní cvičení krátce před odběrem dokáže některé hodnoty zvýšit úplně zbytečně. Tělo po fyzické zátěži reaguje stresem, mění se hladiny cukru, svalových enzymů i některých hormonů. Právě proto se před odběrem nedoporučuje ranní běh, posilovna ani náročnější trénink. U některých lidí stačí i rychlé vyběhnutí schodů a tlak nebo tep vyskočí výrazně nahoru.
Problém bývá hlavně u vyšetření jater, svalových markerů nebo cukru v krvi. Výsledky pak mohou vypadat podezřele, i když je člověk ve skutečnosti zdravý. Ideální bývá přijít spíš v klidovém režimu a nechat tělo několik minut odpočinout ještě před samotným odběrem.
Večer před odběrem alkohol i těžké jídlo
Lidé často řeší hlavně ráno před odběrem, ale velkou roli hraje už předchozí večer. Alkohol, mastná jídla nebo velké množství cukru dokážou některé hodnoty změnit ještě druhý den. Typicky jde o cholesterol, triglyceridy, jaterní testy nebo hladinu cukru v krvi. Po večerním fast foodu nebo větším množství alkoholu pak mohou výsledky vypadat výrazně hůř.
Některé laboratoře doporučují před odběrem lehčí večeři a několik hodin bez jídla. Přesný režim ale záleží na typu vyšetření, proto je dobré řídit se konkrétními pokyny od lékaře. Velká chyba bývá i hladovění mnohem déle, než je potřeba. Někteří lidé nejí od předchozího odpoledne a ráno pak přichází slabost, motání hlavy nebo nevolnost.
Kouření a stres
Cigareta před ordinací patří mezi časté zlozvyky. Jenže nikotin dokáže krátkodobě zvýšit tlak, tep i některé další hodnoty. Podobně působí stres. Někteří lidé mají před odběrem takovou nervozitu, že tělo reaguje skoro jako při fyzické zátěži. Výsledky pak nemusí odpovídat běžnému stavu organismu.
Pomáhá přijít s lehkým předstihem a pár minut v klidu posedět. Tělo se uklidní a odběr bývá jednodušší i přesnější. Právě stres navíc často způsobuje i horší hledání žíly nebo motání hlavy po odběru. Paradoxně tedy někdy největší problém nepředstavuje samotná krev, ale nervozita kolem ní.
Vysazení léků
Občas lidé před odběrem sami vysadí léky s pocitem, že výsledky budou „čistší“. Jenže právě to může být nebezpečné. Léky na tlak, srdce, štítnou žlázu nebo cukrovku se většinou užívají dál podle doporučení lékaře. Výjimky existují, ale vždy je musí určit odborník. Důležité bývá lékaři nebo laboratoři říct, jaké léky a doplňky člověk bere pravidelně. Některé výsledky totiž mohou ovlivnit výrazně.
A právě tam vzniká hodně zbytečných nedorozumění. Ne kvůli samotnému odběru, ale kvůli tomu, že člověk před vyšetřením něco změní bez konzultace.
Zdroj foto: freepik.com
Zdroje: labtestsonline.org, mountsinai.org, medparkhospital.com
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
