Řepný kvas, říká vám to něco? Pokud vám toto na první poslech nechutně znějící spojení nic nepřipomíná, přicházíte o znalost opravdového zázraku. Seznamte se nyní s příznivými účinky řepného kvasu a s jednoduchým receptem, podle kterého si kvas snadno vyrobíte i doma.
Ruská specialita
Lahůdkou ruské kuchyně je snad odjakživa boršč a jeho základem je řepa a kysané zelí, ale i jedna další položka, je jí řepný kvas. Řepný kvas není nic jiného než jednoduchý kvašený zdravý nápoj, který má tradici třeba na Ukrajině nebo v Rusku. Kvas můžete s klidem pít před jídlem nebo ho přidávat do různých pokrmů. V Rusku je jeho výroba a použití velmi oblíbená.
Řepa? Malý velký zázrak
Základem řepného kvasu je červená řepa, která má spoustu příznivých účinky na naše zdraví. Je velmi silným antioxidantem, který efektivně chrání před volnými radikály, které se spolupodílí na zhoubném nádorovém bujení v našem těle. Chrání také naše srdce. Je dobrým zdrojem křemíku, kyseliny listové, draslíku a železa, vápníku, zinku, jódu a mědi. Z vitamínů je v ní zastoupen vitamin C, E a betakaroten. A když k těmto účinkům přidáte i laktobacily, najdete něco jako zdroj zdraví.
Řepný kvas
Tento tradiční ruský nápoj obsahuje složky, které aktivují funkci jater, ledvin a střev. Podle některých výzkumů v oblasti lékařství je pití kvasu z červené řepy účinné na pročištění celého organismu od všech toxinů.
Co všechno budete potřebovat?
Velkou sklenici (cca na 3 litry), pokud máte hliněnou nádobu, je pro tento způsob přípravy ještě lepší, 700 g syrové oloupané červené řepy, kterou pokrájíte na menší kousky, 2 lžíce mouky nebo dva kusy staršího žitného chleba, 200 g cukru (můžete nahradit medem nebo jiným sladidlem), 100 g rozinek.
Jak na to?
Základním proces výroby je fermentace chlebu a červené řepy. Postup začíná následovně. Za prvé omyjte řepu, oloupejte a nakrájejte na malé kostičky nebo tenké plátky, záleží na vaší preferenci, a řepu dejte do čisté sklenice. Přidejte rozinky, 2 lžíce mouky a 200 g cukru. Naplňte sklenici vychlazenou vodou, která již byla převařena. Pokud máte možnost, můžete přidat vodu z kysaného zelí. Promíchejte a zavřete sklenici plastovým krytem nebo lépe dvojitým převázáním gázy, aby řepa mohla dýchat. Nechte ji na teplém místě 6-7 dní kvasit. Promíchávejte sklenici nejlépe dvakrát denně a pokud se na vrchu vytvoří pěna, odstraňte ji. Po 7 dnech přeceďte směs přes jemnou gázu a máte hotovo. Chuť by měla být mírně nakyslá, slaná a zemitá.
Jak jej používat a skladovat?
Vypít můžete 3-4 lžíce kvasu třikrát denně, nejlépe před jídlem. Pokud se chystáte na očistu jater, je tento nápoj tou pravou volbou. Vypijte tímto denním způsobem celou vaši vyrobenou várku nápoje a poté si dejte 3 měsíce pauzu. Po této přestávce můžete očistu znovu opakovat. Po roce by měla být vaše játra kompletně vyčištěná. Může se stát, že po tomto léku bude následovat několikadenní nekonzistentní stolice. Musíte si ale uvědomit, že vaše tělo se naprosto čistí od všech škodlivých toxinů, a toto je bohužel součástí očisty. Nápoj skladujte vždy v chladu, nejlépe v lednici či ve sklepě.
Léčebná metoda
Tento léčivý nápoj používají v některých nemocnicích v Kyjevě a Lugansku, jelikož se ukázalo, že má vynikající výsledky, a to nejen v pročištění jater, ale i v čištění celého organismus. Je to také vynikající lék na vysoký krevní tlak a aterosklerózu.
Kontraindikace
Užívání kvasinek v jakékoliv podobě se nedoporučuje lidem, kteří mají problémy s ledvinami, trávicím traktem a v akutní fázi dny. Stejně počínat si musí lidé s nízkým krevním tlakem. Pokud si nejste jistí užíváním, poraďte se se svým lékařem.
Vyzkoušejte tento přírodní zázrak a vaše tělo bude blažené vnitřní čistotou.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Recept se nedá přečíst,na zeleném podkladu nejsou písmena téměř vůbec vidět,škoda.
Dobrý den,
stránka se vám nejspíše nenačetla celá. Zkuste ji aktualizovat.
Čiže použije sa tekutá frakcia ? , pevná časť sa vyhodí?
pije sa len tekutá časť , pevná sa vyhodí?
Pevná časť predstavuje kvalitne zakvasené tzv. pickles, ktoré sa dajú použiť napr. ako super základ do polievok, do boršču a k mäsu, na kyslý šalát (napr. zasurova, podobne, ako kyslá kapusta) a iné. Mnohí k cvikle pridávajú do kvasu i trochu mrkvy a petržlenu, čím bude všetko ešte kvalitnejšie a chutnejšie. Pridávať do kvasu chlieb, múku a takéto absurdné kvantá cukru je úplne zbytočné, nakoľko už samotná repa obsahuje na kvasenie dostatočne veľa cukru, a zároveň sa tým vnesú do kvasu iné typy kvasiniek, než je žiadúce… a všetko to potom vykvasí iba zbytočne veľmi búrlivo a príliš rýchlo…
Takze doporučujete udělat klasického picles ? Se soli?
Sorry, no moja odpoveď sa týkala predovšetkým otázky, čo asi urobiť s pevnou časťou, ktorá zostane po stiahnutí kvasu.
Klasické pickles sa naozaj robia so soľou, pričom táto pôsobí i ako regulátor samotného kvasenia. No v takomto prípade dostaneme niečo, ako vodu zo zakvasenej kapusty (zelí), ktorá je pomerne slaná, a nie kvas, pričom práve toto množstvo soli radikálne uberá šťave na zdravotných benefitoch.
Pridaný cukor v uvedených, a to pomerne veľkých množstvách spôsobí, že kvas vykvasí veľmi búrlivo a bude obsahovať alkohol na úrovni vína, pričom sa zmení i chuť na kyslastú.
Druhou vecou je, že ak pevný podiel nie je ničím konzervovaný, nakoľko soľ chýba, bude mať tendenciu kaziť sa. Čomu sa dá zabrániť po odobratí kvasu napr. zaliatím slaným roztokom a sterilizáciou.
Takže bez cukru a mouky?
Múka je pomerne typickým štartérom kvasenia napr. v ázijských krajinách (viďte Kimchi a pod.), v európskych končinách sa na tieto účely používal skôr chlieb. Jeho použitie bolo kedysi veľmi hojné, a to najmä pri príprave kvasených uhoriek (kvašáky) a kyslej kapusty (zelí). V posledných rokoch sa ale stále viac prechádza na iba vyslovene čisté mliečne kvasenie, ktoré, ako ukazujú výsledky z praxe, v pohode funguje i bez chleba a bez múky, pričom v kvasiacom roztoku sa potom nachádza iba jeden druh kvasiniek, a nie tá dosť zvláštna zmes aj s tými nepravými z chleba alebo múky…
Čo sa týka pridávania cukru, tak to je dané cukornatosťou použitej repy – pri príliš nízkej cukornatosti roztok kvasiť nebude chcieť. Je to vlastne obdoba známeho kvasenia vínneho muštu…
Dobry den. Po 4 dnech se na povrchu vytvoril bily povlak.Pisete sbirat penu,ale me se zda,ze to neni pena,ale plisen!?! Je to spravne nebo to mam odnest na kompost?
Kvas mi po 4dnech udelal na povrchu bily povlak.zda mi ze to plisen.co s tim?!?! HT
Ten bílý povlak se jmenuje křís a vzniká na styku kvasné tekutiny se vzduchem. Odstraňujte ho, ale i když se to nepodaří úplně, nevadí to, protože řepa kvasí anaerobně pod tekutinou a plíseň ji nemůže napadnout.
To je citát z knihy Sandora Ellixe Katze Přírodní fermentace.