Lichořeřišnice je krásná bylinka s jedlými květy

Lichořeřišnice je skvělou bylinkou do běžných pokrmů, spousta zahrádkářů ji pěstuje právě kvůli její chuti. To ale není všechno. Lichořeřišnice může být zdraví prospěšná, i když je vhodné ji konzumovat pouze v čerstvé podobě. Přečtěte si tento článek a dozvíte se, jak můžete tuto krásnou i užitečnou bylinku používat.

Historie

V 16. století byla rostlina poprvé představena v Evropě – z Peru ji přivezli průzkumníci této země. V Jižní Americe již celá staletí znali léčivé účinky této rostliny – používali ji jako antibakteriální činidlo a věděli, že nejúčinnější je, když ji používáme čerstvou. Domorodci ji nejčastěji používali ve formě obkladu a zevně přikládali k ranám, nebo si z ní připravovali infuze pro vnitřní infekce.

O lichořeřišnici

Lichořeřišnice má dva druhy, popínavý druh Tropaeolum majus, který můžete šířit na zemi nebo jej vést k pnutí podél svislých zdí, a keřovitý druh Tropaeolum minus. Oba dva druhy produkují v průběhu léta barevné květy. Listy této rostliny jsou ale také velice atraktivní, svým vzhledem připomínají listy leknínu. Chuť této rostliny připomíná ostrou pepřovou chuť jako řeřicha (což se objevuje v jejím názvu).

Pěstování lichořeřišnice

Tato rostlina miluje plné slunce, ale je ochotná tolerovat i nějaký ten stín (ten ale může způsobit menší kvetení). Průměrná dobře odvodněná zahradní půda vytváří nejlepší růst. Vzhledem k tomu, že lichořeřišnice nemá ráda přesazování, doporučuje se zasít semena přímo do zahrady poté, co pomine nebezpečí mrazu. Po zasetí udržujte půdu vlhkou. Jestliže chcete zvýšit klíčivost semen, můžete je před vysazením přes noc namočit ve vodě. Abyste dosáhli co nejchutnějších listů, je potřeba rostlinu dobře zalévat, protože to pomáhá zmírnit kořeněnost listů a květin. Teplem namáhané rostliny často produkují listy a květy, které mohou být ostřejší, než jakým většina lidí dává přednost. Pokud rostliny v létě vykazují známky poklesu nebo jsou příliš dlouhé, lehce je odřízněte.

Sklízení a skladování

Listy i květy lze sklízet v průběhu celé sezóny. Nejjemnější chuť mají mladé listy a považujeme je za nejchutnější. Poupata a nezralé semenné lusky rostliny jsou lahodné a přirovnáváme je k nakládaným kapary. Listy a květiny mohou být uloženy v plastových sáčcích v lednici. Květy sbírejte brzy poté, co rozkvetou. Sesbírejte semena ihned, jak dozrají, protože přezrálá semena mohou mít hořkou chuť.

Lichořeřišnice v kuchyni

Tuto rostlinu můžete použít obdobným způsobem jako řeřichu. Skvělá je v salátech, bramborových i vaječných pokrmech, ale také v pokrmech z mořských plodů. Může také ochutit ocet. Květiny jsou jedlé a používají se také jako dekorativní prvky v pokrmech. Jejich chuť je pepřová. Nakrájené čerstvé listy přidávejte do smetanových sýrů, plody můžete nasekané přidat do omáček – například při výrobě tatarské omáčky. Zralá semena lze rozemlít na prášek a použít jako pepř. Vzhledem k tomu, že chuť této rostliny je hodně výrazná, měli byste ji používat opatrně.

Pesto z lichořeřišnice

Z této bylinky si můžete připravit chutné a zdravé pesto. Stačí nasbírat dva šálky listů a půl šálku stonků lichořeřišnice. Nejprve si rozmixujte půl šálku piniových oříšků, poté přidejte 4 stroužky česneku, nasbíranou lichořeřišnici a rozmixujte dohladka. Pokud je potřeba přilijte trochu olivového oleje, kterého v pestu bude nanejvýš 1 šálek. Nakonec vmíchejte čtvrt šálku strouhaného parmazánu a pesto je hotové. Můžete je používat na těstoviny, na toast, do masa a podobně jako jiné druhy pesta.

Zdravotní účinky lichořeřišnice

Primárními látkami vyskytujícími se v rostlině jsou glukosinoláty, hořčičný olej, spilanthol, myrosin (enzym), flavonoidy, karotenoidy a kyselina šťavelová. Kromě toho rostlina obsahuje železo a vitamín C. Pro léčebné účely se doporučuje konzumovat nejvýše 30 g čerstvé bylinky denně.

Použití lichořeřišnice

Lichořeřišnice působí jako dezinfekční prostředek i jako léčivé činidlo a všechny části rostliny mají silné antibiotické a antimikrobiální vlastnosti. Bylina se používá především jako bylinný lék na infekce močových cest a onemocnění dýchacích cest, ale je také indikována pro vnější a vnitřní bakteriální infekce a pro léčbu drobných odřenin a řezů. Sušené zralé pupeny mají silný projímavý účinek, a na rozdíl od mnoha konvenčních germicidů, nepoškozují střevní flóru. Je výborným zdrojem vitaminu C, který posiluje imunitu a může být používán jako přírodní prostředek, který pomáhá tělu překonat a předcházet běžnému nachlazení a chřipce. Tato rostlina má také dobrou pověst pro podporu tvorby červených krvinek a v lidovém lékařství se používá jako lék proti kurdějím.

Externí použití

Bylina se používá jako lék proti vypadávání vlasů a stimuluje růst vlasů. Pokud se aplikuje externě, může také působit proti různým plísňovým infekcím, včetně kvasinkové infekce. Navíc se tradičně používá k léčbě svalové bolesti.

Možné vedlejší účinky a interakce

Bylinka obsahuje hořčičný olej a při lokálním použití může způsobit podráždění kůže. Těhotné nebo kojící ženy či lidé s onemocněním ledvin nebo vředy žaludku nebo střevního traktu by tuto bylinku neměly používat.

Lichořeřišnice – krásná i užitečná bylinka

Lichořeřišnice jsou nejznámější pro své intenzivně žluté, oranžové a červené květy, ale také pro svěží, kulaté listy, které jsou jedlé a neuvěřitelně chutné. Tato rostlina se v roce 1569 dostala do Španělska, odkud se rozšířila po celé Evropě. Dovezl si ji botanik Nicolas Monardes ze své cesty do Jižní Ameriky. Od té doby se bylinka hojně používá i u nás, a to nejenom jako zdravou bylinku, ale také chutnou součást mnohých jídel.

Foto

Více fotografií lichořeřišnice naleznete pod tímto odkazem.

Zdroje

Lichořeřišnice – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Licho%C5%99e%C5%99i%C5%A1nice

Tropaeolum – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tropaeolum

Tropaeolum majus. Redirecting… [online]. Copyright © 2016. All rights reserved. Identic Pty Ltd. Special edition of Environmental Weeds of Australia for Biosecurity Queensland. [cit. 06.09.2019]. Dostupné z: https://keyserver.lucidcentral.org/weeds/data/media/Html/tropaeolum_majus.htm