Pátrání po zdraví je přirozená lidská reakce na onemocnění. Lékařská historie ale poskytuje mnoho důvodů, proč se dvakrát zamyslet, než vyzkoušíte zázračný všelék. Toho je důkazem: středověcí lékaři přikládali na tumor obětované štěně, kotě, králíka, nebo jehně, protože si mysleli, že rakovina je jako ‚vyhladovělý vlk‘, který by raději ‚žral obětované zvíře než lidského pacienta‘.
Samozřejmě, že i některé zvláštnější příklady prastarého lékařství se ukázaly jako užitečné; přestože kauterizace – rozpálení železné tyče na vroucích uhlících a následné přitlačení na lidské tělo – se neprokázala jako funkční na léčbu zlomených srdcí, při přitisknutí tyče na pacientův hrudník, tato praktika byla přesto předchůdce dnešních elektrických chirurgických nástrojů. A přestože lékaři poněkud chybně předepisovali pacientům jedovatý arsenik na léčbu syfilis a kožních onemocnění, forma této chemikálie se později začala používat na léčbu závažné promyelocytární leukémie.
Mnoho jiných léčebných metod bylo však zcela prostě a jednoduše k ničemu, ba dokonce mnohdy byly i nebezpečné. Například kdysi bylo pro ženské zdraví doporučováno konzumovat hnůj od prasnice v prášku, pro úlevu od porodních bolestí. Jiná středověká rada z Itálie zněla, že uchovávání lasičích varlat poblíž pozadí jedince je účinná antikoncepce.
Přestože lidé rádi sáhnou po zázračném léku, nikdy to není tak jednoduché a nic jako jednoduchý lék neexistuje. Zde je příklad některých kdysi používaných praktik, které byly propagované jako dobrá léčba, přestože dnes již víme, že jsou naopak škodlivé.
Tabák
Během propuknutí moru v roce 1655 v Londýně, děti ve školách byly instruovány, aby kouřily cigarety, u kterých se tehdy věřilo, že mají dezinfekční účinky. V 18. století vznikly ‚tabákové kouřové klystýry‘, které sloužili jako tehdejší druh první pomoci. Vymysleli je členové Instituce pro poskytnutí okamžité úlevy člověku zjevně mrtvému následkem utonutí. Fungovalo to tak, že se oběť vytáhla z Temže, byla svlečena, a za použití klystýru byl do ní doslova vehnán kouř, buďto ručně nebo za pomoci měchu. (Dýchání z úst do úst bylo vynalezeno až v 50. letech.)
Kanibalismus
Fráze „jste to, co jíte“ může být aplikována na tento myšlenkový proud. Starověcí Římané dychtili po krvi gladiátorů pro údajnou sílu a vitalitu, také se však věřilo, že je to lék na epilepsii. Toto odůvodnění se udrželo po staletí, díky poznatku Angličana Edwarda Brownse (1668) po kterém lidé začali navštěvovat popravy, aby si mohli ulít trochu krve oběti. Začátkem 17. století jeden německý lékař navrhl jako léčbu na celou řadu nemocí sušené maso s mrtvol 24 letých zrzků. Jejich těla byla nakrájena a podrcena ve víně, myrze a aloe vera, před sušícím procesem.
Nyní je známým faktem, že lidská krev může přenášet nemoci, je teda již zcela nemyslitelné, že by jí někdo pil.
Rádium
A nyní i jedna perlička odsud z České Republiky. Začátkem 20. století, když někdo vešel do lázní v Jáchymově, ihned se nadýchal ozářeného vzduchu proudícího v recepci. Zdrojem této radiace byl horký pramen, který vyzařoval radon. Pacienti se koupali v ozářené vodě a dýchali radon přímo z trubek. Několik brzkých studií tvrdilo, že rádium umístěné blízko tumorům může tyto nádory zmenšit, tudíž se ihned zavedlo, že čím více, tím lépe.
Vystavení radonu je známou příčinou rakoviny plic. Vynález Geigerova čítače na měření radioaktivity v roce 1928 pomohl lékařům lépe odměřit dávky této chemikálie. Díky tomu byla vydlážděna cesta moderním lékařským průlomům umožňujících užití radiace na léčbu rakoviny.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
