Mezi léčivé rostliny se šalvěj lékařská řadila již v dobách starověku. Narazit bychom na ni mohli už ve starobylém Egyptě. Kromě lidového léčitelství se také občas používá jako kořenící přísada a to její listy, které mají trpkou a lehce nahořklou chuť. Jsou vhodné pro dochucení především pokrmů připravovaných z masa vepřového nebo telecího. Koření lze přidat i do některých druhů omáček nebo nádivek. Častěji se s jejím používáním setkáme v lidovém léčitelství
Účinky léčivé a nežádoucí
V lidovém léčitelství se šalvěj používá především díky tomu, že nabízí účinky antibakteriálního a protizánětlivého charakteru. Někdy může být účinným pomocníkem i v boji proti střevním obtížím. Velkou výhodou je pomoc v boji proti pocení, především tomu nočnímu, které se objevuje v souvislosti s nervovým vypětím nebo u žen v období klimakteria. Mezi další pozitivní vlastnosti šalvěje patří účinky antioxidační, pomoc při čištění krve, odstraňování nadýmání, úleva od bolesti v krku a zubů nebo pomoc při zánětech dutiny ústní. V případě bolesti v krku lze používat kloktadlo nebo cucavé bonbóny.
Bylinka obsahuje různé druhy silic, třísloviny, hořčiny, pryskyřice, saponiny, flavonoidy nebo fytosteroly.
Dezinfekčních účinků se využívá i pro výrobu vykuřovadel.
POZOR ve vyšších dávkách nebo v kombinaci s konzumací alkoholu, má toxické účinky. Šalvěj není vhodná ani pro dlouhodobé používání, nejedná se o bylinku určenou jako prevenci, ale pouze pro akutní potíže. Jakmile odezní, bylinku přestaneme používat.
Také v případě epilepsie je její používání nutné konzultovat předem s lékařem.
Šalvěj v kosmetických přípravcích
V péči o tělo se využívá především díky svým dezinfekčním a stahujícím účinkům. Lze z ní připravit relaxační koupel, odvar proti lupům, pleťovou vodu vhodnou na problematickou pleť a boj proti akné. Výtažky ze šalvěje nalezete v přípravcích určených k péči o dutinu ústní, zde pomáhá v boji proti zánětům a potlačuje nepříjemný zápach.
Pěstování
Pokud se rozhodnete pro pěstování šalvěje, můžete si na trhnu nebo v zahradnictví zakoupit sazenice.
Jestliže si ji chcete vypěstovat ze semínek, můžete si rostlinky předpěstovat – semínka vsypte na výsevní substrát, který předem smícháte s jemným pískem, ideálně již začátkem března. Výsev je potřeba držet ve vlhčím prostředí.
Přímý výsev do venkovního záhonu je také možný, ale až později, v období dubna – května. Semínka sejte v dostatečné vzdálenosti od sebe.
Rostlinku lze pěstovat v nádobách, ale lépe prospívá na záhonku. Budete-li ji pěstovat v nádobách, do každé patří pouze jedna rostlinka. Šalvěj potřebuje dostatečné množství světla a chráněné místo, půdu lehčího a hlinitopísčitého charakteru, dobře propustnou a kyprou. Při zalévání je potřeba dát pozor na to, aby nebyla půda přemokřená. Na zimu je potřeba ji zakrýt, v případě, že je pěstována v květináči, uložit proti mrazu, který rostlinka nemá ráda.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
